Projekt „Revitalizace parku U Zahrádkářské kolonie“
Projekt Integrace cizinců

Městská část

Volené orgány

ÚŘAD MČ Praha–Libuš

  

ÚŘEDNÍ HODINY

Pondělí:  8:00 - 12:00 13:00 - 17:30
Středa:    8:00 - 12:00 13:00 - 17:30

Adresa úřadu

Městská část Praha-Libuš
Úřad městské části Praha-Libuš
Libušská 35/200, 142 00 Praha 4 – Libuš
tel.: + 420 261 711 380
tel.: + 420 244 471 884
fax: + 420 241 727 864
e-mail: mc.libus@praha-libus.cz
IČ: 00231142
DIČ: CZ 00231142
ID schránka: u8xaktr
vymezovací obrázek

Odbor životního prostředí a dopravy - Ostatní informace

ikonka17.08.2015

Praha potřebuje včely

znakSpolek pro rozvoj včelařství MÁJA pořádá seznamovací kurzy se včelařstvím "Praha potřebuje včely"


více >>
ikonka23.02.2015

NÁPRAVA POVODŇOVÝCH ŠKOD Z LÉTA 2013

Městská část Praha-Libuš koncem loňského roku obdržela z Fondu solidarity Evropské unie částku ve výši 106 477 Kč na krytí finančních výdajů, které byly použity při červnových povodních v roce 2013 na odstranění povodňových škod z rozpočtu městské části.

Jednalo se o uvedení komunikací do sjízdného stavu, odstranění odpadů a odvodnění ploch v blízkosti rodinných domů. Hlavní podíl na odstranění povodňových škod mají Sbory dobrovolných hasičů z Písnice a Libuše. Poskytnutí dotace pro městské části koordinoval kraj Praha.

Fond solidarity EU, s maximálním ročním rozpočtem 500 milionů eur pro období 2014-2020, byl založen v roce 2002 v návaznosti na rozsáhlé povodně ve střední Evropě v létě stejného roku. Jeho cílem je přispívat státům postiženým přírodní katastrofou velkých rozměrů na nápravu vzniklých škod. Od doby jeho vzniku byl fond využit při 56 katastrofách, ke kterým patřily záplavy, bouře, lesní požáry, zemětřesení a sucha. Doposud fond podpořil 23 zemí celkovou částkou téměř 3,6 miliard eur.

ikonka pole za RD Ke Kašně  (4469.389 Kb)
ikonka Zátoňská  (274.257 Kb)
ikonka16.10.2014

Znečištění ovzduší II.

znak


více >>
ikonka16.10.2014

Znečištění ovzduší I.

znak


více >>
ikonka16.10.2014

Invazní druhy rostlin II.

znak


více >>
ikonka16.10.2014

Invazní druhy rostlin I.

znak


více >>
ikonka16.10.2014

Jak správně hospodařit s dešťovou vodou

znak


více >>
ikonka16.10.2014

Komunitní zahrady

znak


více >>
ikonka03.01.2014

Pomozte zachránit žáby

znak


více >>
ikonka17.12.2013

Škodlivé materiály ve stavebnictví

ikonka   (34.816 Kb)
ikonka17.12.2013

Škodlivé látky v kosmetice

ikonka   (34.304 Kb)
ikonka23.10.2013

Co všechno nepatří do odpadu

znak


více >>
ikonka23.10.2013

Hubení plevele bez chemie

znak


více >>
ikonka23.10.2013

Jak zapudit škůdce na zahradě

znak


více >>
ikonka15.03.2013

Pomozte zachránit žáby

Vážení, naše organizace (01/04 ZO ČSOP Botič - Rokytka) opět získala finanční podporu pro transfer obojživelníků (pulců i dospělých jedinců) ohrožených míst v Praze. V loňském roce jsme na základě upozornění veřejnosti pomohli zachránit ropuchy na několika místech. Proto vás prosíme o zveřejnění této naší aktivity. V příloze Vám zasíláme stejný informační leták jako v loňském roce. Děkujeme za spolupráci ve prospěch pražské přírody.

S pozdravem RNDr.Jitka Loubová, 01/04 ZO ČSOP Botič - Rokytka

ikonka   (308.153 Kb)
ikonka07.02.2013

Využití recyklovaných surovin

Využití recyklovaných surovinVývoz recyklovaných materiálů z EU do zahraničí vzrostl za posledních deset let rychlým tempem. Hla ...


více >>
ikonka13.11.2012

Zpráva ze semináře o územním plánování a ochraně přírody a krajiny

znak


více >>
ikonka13.11.2012

Jak vycházet se starším počítačem

znakOsobních počítačů se dotýká jak problematika úspor energie, tak otázka předcházení vzniku odpadů spo ...


více >>
ikonka02.10.2012

Zelené (živé) fasády - vertikální zahrady

Zelené (živé) fasády - vertikální zahradyNeustále rostoucí ceny energií vedou v poslední době k tlaku na snižování energetické náročnosti bud ...


více >>
ikonka24.08.2012

Obecňák - rybník v centru staré Písnice

12. června 2012 občané v písnické hasičské zbrojnici konzultovali s několika zastupiteli městské části Praha-Libuš a odborníky z pražského magistrátu, jak s rybníkem dále naložit. Diskutovalo se, zda rybník tzv. odsvěřit  - rybník přejde do správy pražského magistrátu, který na péči o vodní plochy přímé finanční prostředky má, nebo rybník zůstane v majetku městské části, ale zabahněný, jelikož  na rekultivaci rybníku  městská část v současné době prostředky nemá. Na závěr veřejného jednání ujistil starosta Libuše a Písnice Jiří Koubek všechny přítomné, že pokud se bude s Obecňákem cokoli důležitého dít, bude o tom v první řadě rozhodovat Rada a Zastupitelstvo městské části. Jak avizoval starosta Jiří Koubek v časopisu U Nás 7/8 (2012) zajistila městská část chemický rozbor a zaměření mocnosti sedimentu. Z provedených rozborů vyplynulo, že sediment neobsahuje žádné bakterie, které by signalizovaly  přítomnost fekálního znečištění, a vytěžený sediment by mohl být využit k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu, s výjimkou uložení na zemědělský půdní fond. Na základě geodetického  zaměření  již známe objem sedimentu, který je třeba odtěžit. Jedná se o 700 m3 sedimentu,  jehož odtěžení by stálo městskou část podle předběžné cenové nabídky půl milionů korun, a to v případě, že by se  odvážel na skládku. Pokud by se městské části podařilo zajistit pozemek, který by bylo potřeba zrekultivovat, cena za odtěžení by byla pochopitelně podstatně nižší. Ušetřili bychom za dopravu na skládku (větší vzdálenost!) a náklady na skládkovné.

 

Anna Rusiňáková

Odbor životního prostředí a dopravy ÚMČ Praha-Libuš

24. srpna 2012

 

ikonka23.07.2012

Jak na přirozenou klimatizaci budov? S vodou!

Co vede k přehřívání měst? A proč je v nich v létě k nesnesení? Ve městech se v poslední době rozvíjejí tepelné ostrovy. To je stav, kdy je ve městě o několik stupňů tepleji, než mimo město. Typicky o jeden až tři stupně celsia.

Tepelný ostrov přitom vytváří každé větší město a je pozorovatelný ve všech ročních obdobích. Způsobuje ho jednak spotřeba energie, a jednak citelné teplo ze slunečního záření, které by se ve volné krajině spotřebovalo na odpar vody z rostlin a vodních ploch. Energie spotřebovaná ve městech se prakticky všechna dostane do venkovního prostředí v podobě tepla - horké výfukové plyny automobilů, teplo z komínů, z budov, atd.

V extrémních mrazech můžeme tepelný ostrov trochu krátkozrace chápat jako pozitivní, protože nemusíme tolik topit v budovách. V extrémních letních vedrech ale tepelný ostrov způsobuje podstatně zvýšené náklady na chlazení klimatizovaných budov, a to i těch, které by se ve zdravém prostředí obešly bez klimatizace. Nemluvě o tom, že teploty nad 30°C už většinou chápeme jako nepříjemné. Tepelný ostrov je výrazný v zimě, podporován vytápěním budov, a v létě, podporován teplem z klimatizací a sluncem. O něco méně výrazný je v přechodném období, ale pozorovatelný je vždy.

Pokud chladíme například byt klasickou malou strojní klimatizací s chladicím výkonem 3 kW a chladicím faktorem EER=3, pak vně budovy musíme produkovat celkem 4 kW tepla. Je to teplo, které odebereme z našeho pokoje (3 kW) a pohon pro motor chladiče (1 kW). Náš byt se v tu chvíli chová doslova jako lednička, která uvnitř má chladno ale její zadní strana topí. Klimatizací tak prohlubujeme problém, který nás nutí klimatizaci vůbec spouštět.

Existují však i jiné způsoby, jak si zajistit příjemnou teplotu v interiéru a přitom netopit venku, ani nespotřebovávat energii. Jedním z nich je takzvané adiabatické chlazení odparem vody. Výhoda tohoto systému je, že spotřebovává vodu namísto elektřiny a chladí nejenom budovu, ale často i její okolí. Chlazení se zde dosahuje rozprašováním vody do vzduchu. K  tomu, aby se mohla voda do vzduchu odpařovat, potřebuje přijmout skupenské teplo výparu vody. Toto teplo je poměrně velké - asi 2 500 kJ/kg. Během odpařování se toto teplo odebere z okolního vzduchu, což se projeví poklesem teploty. Rozprašováním vody tedy vzduch zvlhčujeme, a chladíme. Chladit můžeme pochopitelně jen tak dlouho, dokud vzduch nebude vodou nasycen. V interiérech budov dokonce přestáváme již tehdy, když relativní vlhkost vzduchu stoupne na 60 až 70%. Protože 2 500 kJ je přibližně 0,7 kWh, při ideálním uspořádání můžeme tímto způsobem z jednoho kubického metru vody (v ceně 75 Kč) získat až 700 kWh chladu.

Pro přímé adiabatické chlazení existuje velké množství výrobků na trhu. Výrobci se předhánějí v účinnosti rozprašovacího systému, aby se skutečně všechna voda odpařila a lidé v místnosti nepřišli do kontaktu s kapalnou vodou. Používá se rozprašování vysokotlakými tryskami, ultrazvukové rozbíjení vodních kapek, odstředivé rozprašovače, a různé další způsoby.

Adiabatické chlazení je možné provozovat i tak, aby vůbec nedocházelo ke zvlhčování vzduchu v chlazeném prostoru. Klíč je v tom, že vodu nemusíme rozprašovat jen přímo do vzduchu v místnosti, ale lze ji rozprašovat i do jiného vzduchu, kterému jsme schopni získaný chlad odebrat. Můžeme tak adiabaticky chladit například vzduch, který odvádíme z objektu vzduchotechnikou. Protože tento vzduch bude odveden z objektu ven, můžeme jej zvlhčit i na 100% relativní vlhkosti, tím ho velmi ochladit, a ve vzduchotechnické jednotce ho pak snadno použít ke chlazení přiváděného vzduchu do budovy. V letních vedrech tak můžeme venkovní přiváděný vzduch do budovy ochladit i o 10°C, bez toho abychom do něj přidávali jakoukoli vodu nebo páru. Přitom i odváděnému vzduchu z objektu nemůžeme odebrat veškerý chlad, a výdech vzduchotechniky do venkovního prostředí bude vyfukovat vzduch o několik stupňů chladnější, než je venkovní teplota. Adiabatické chlazení tak může chladit budovu „zevnitř i zvenku" a přitom nespotřebovávat žádnou energii navíc.

Je dobré vědět, že v našich zeměpisných šířkách a klimatických podmínkách je možné stavět většinu budov bez strojní klimatizace a bez újmy na komfortu. Klíčem je pouze správný návrh, ale i správné provozování budov. Často i relativně jednoduché úpravy mohou snížit tepelnou zátěž natolik, že se jakékoli chlazení ukáže zbytečným.

 

Autor článku: Bc. Ondřej Nehasil

Autor fotografie: SCHMIDT Marco. *Rainwater Harvesting and Evaporation*[přednáška]. Berlín, Německo, 20.dubna 2011

 

 

ikonka18.05.2012

Není zahrada jako zahrada

Není zahrada jako zahradaAť máte velkou zahradu u domu či na chalupě, zahrádku na malém prostoru nebo jen několik truhlíků na ...


více >>
ikonka14.05.2012

Jak se zachovat při nálezu zvířete

Při nálezu zvířete můžeme využít dvě linky, které se věnují záchraně volně žijcích živočichů na území Prahy. Jedná se o Lesy hl. m. Prahy a Český svaz ochránců přirody.

Lesy hl. m. Prahy mají nově záchrannou stanici pro zraněné volně žijící živočichy. Lesy hl.m. Prahy byly Magistrátem hlavního města Prahy pověřeny převzetím zařízení, provedením rekonstrukce a zahájením provozu nové záchranné stanice pro volně žijící zvířata v Praze - Jinonicích.
Český svaz ochránců přírody zachraňuje zraněná volně žijicí zvířata v Praze a na území ORP Černošice.

Lesy hl. m. Prahy  773 772 771
Pražská zvířecí záchranka  774 155 155

1) Mláďata zajíců, jelení, dančí a mufloní zvěře. Nesahejte na ně, pokud nejsou prokazatelně zraněná, uvízlá nebo pokud zmateně nepobíhají a nevydávají hlasité zvuky! Klidně ležící mláďata nejsou opuštěná, pouze čekají na příchod matky. Dotknete-li se těchto mláďat, matka se o ně velmi pravděpodobně přestane starat.

2) Ptačí mláďata. Ptáčata začínající s létaním velmi často končí na zemi. Pokud nezapadnou do nějaké škvíry, rodiče si je podle hlasu vždycky najdou a odvedou do bezpečí. Pokud ptáče není viditelně zraněné a má již dobře vyvinuté opeření, není třeba si ho všímat. Z nebezpečného místa ho lze odnést na blízký strom nebo římsu.

ikonka23.11.2011

Spotřeba vody v domácnosti a její úspory

Údaje o průměrné denní spotřebě vody v domácnosti na osobu žijící v České republice se liší. Odhady se pohybují v rozmezí od 100 do 200 litrů vody na osobu a den.

Kolik spotřebujeme?

Údaje o průměrné denní spotřebě vody v domácnosti na osobu žijící v České republice se liší. Odhady se pohybují v rozmezí od 100 do 200 litrů vody na osobu a den. Přitom z toho „pouhých" 5- 10 litrů vody denně je určeno pro naše přežití- tedy pro zajištění pití a jídla. Nejvíce vody je spotřebováno na mytí. Osobní hygiena představuje až 50% celkové denní spotřeby. Počítáme-li např. denní dávku vody přibližně 150 litrů na osobu, 75 litrů pak padne na osobní hygienu.  Když k mytí a splachování WC přidáme i praní, připadne pak na spotřebu v koupelně až 70 % celkové spotřeby.

  Jak ušetřit?

Zde jsou některá doporučení na úspory vody v koupelně a kuchyni. Místo koupání ve vaně se raději sprchujte. Stačí 5 minutová sprcha. Ta oproti plné vaně představuje úsporu až 100 litrů vody. Můžete ušetřit ještě dalších 30 procent vody používáním úsporné hlavice (oproti plné dvousetlitrové vaně úspora 130 litrů). Při mytí rukou, čištění zubů nebo holení nenechávejte vodu téct zbytečně a zavírejte ji. Do WC je dobré koupit si nádržku, která využívá dvojité, nebo dokonce trojité splachování (2/5/10 litrů). Ušetřit až 45 litrů vody lze na jednom cyklu praní také koupí moderní pračky. 

Na druhém místě ve spotřebě vody v domácnosti je zaručené mytí nádobí. Jedno mytí nádobí pod plným proudem vody vyjde za 10 minut až na 200 litrů, což se rovná spotřebě na naplnění velké vany. Nejúspornější je používání myčky, ušetříte nejen vodu, ale i energii na ohřev. Nejmodernější myčky třídy A+ mají spotřebu i 10 litrů na cyklus, což představuje 1/4 objemu plného dřezu a 1/20 objemu mytí pod tekoucí vodou.

Další voda v domácnosti je spotřebovávána na úklid, na mytí auta, zalévání rostlin a zahrady. Při úklidu je lepší napustit si vodu do kýblu, nemáchat hadr pod tekoucí vodou. Auto je lepší umýt v myčce, kde je použitá voda recyklována. Pro zalévání zahrady využívejte vodu dešťovou, stačí na vhodné místo umístit dostatečně velký sud.

Spotřeba vody v domácnosti

Činnost

Spotřeba v litrech (odhad)

Spláchnutí toalety

2 - 10

Koupel ve vaně

100 - 200

Sprchování (5 minut)

50 - 100

Mytí nádobí v myčce

10 - 30

Mytí nádobí v dřezu

15 - 40

Mytí nádobí pod tekoucí vodou

50 - 200

Praní v pračce

40 - 90

Mytí rukou

3 - 15

Pití

1 - 3

Vaření

5 - 10

Mytí auta

200

  

ikonka   (28.16 Kb)
ikonka23.11.2011

Článek o odpadních vodách

Zodpovědné nakládání s odpadem, třídění různých druhů odpadu a snaha o omezování jeho produkce se v posledních letech staly běžnou součástí našeho života.

Znečištěná voda je také odpad

Zodpovědné nakládání s odpadem, třídění různých druhů odpadu a snaha o omezování jeho produkce se v posledních letech staly běžnou součástí našeho života. Ale málokdo si uvědomuje, že i znečištěná voda je odpadem, a téměř nikdo asi netuší, jak velké množství odpadu v tekuté podobě vlastně produkujeme. Zatímco tuhých odpadů různého druhu vznikne v Praze ročně okolo 6 milionů tun, odpadní vody je přibližně 20x více. Jen ústřední čistírnou jí ročně proteče více než 125 milionů tun a pobočnými čistírnami dalších 10 milionů tun.

Co bychom měli o pražských odpadních vodách a kanalizaci vědět?

 

Historie odstraňování  odpadních vod na území hlavního města Prahy

Počátky snahy o zavedení systému odvedení a čištění odpadních vod v Praze se datují  do druhé poloviny devatenáctého století, kdy se Praha začala měnit v moderní velkoměsto a otázka odvedení odpadních vod se stala velmi aktuální. První komplexní projekt, který založil stávající stokový systém byl Praze předán v roce 1893. Součástí  projektu byla i mechanická čistírna odpadních vod s kapacitou 160 tisíc tun odpadní vody denně. Stavba této čistírny započala v roce 1901 a 27. června 1906 byl zahájen její zkušební provoz.

Vznik „Velké Prahy" v roce 1920 přinesl nové požadavky na budování nových stokových sítí. V této době byl vypracován první generel - koncepční dokument o odvodnění hlavního města. Řada opatření navržených v tomto generelu (mimo jiné vybudování dvou nových čistíren) zůstala nerealizována a byla pouze zvětšována kapacita stávající čistírny.

Kapacita původní čistírny přestala stačit na počátku 50. let 20. století, kdy  byly na stokovou síť připojovány domy z nové bytové výstavby. Část odpadních vod proto odtékala do Vltavy bez jakéhokoli čištění. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě zcela nové čistírny, která byla budována v letech 1959-1965 a plnohodnotně zprovozněna v roce 1967. V této čistírně proběhlo několik intenzifikací.

  

Způsob odvádění a likvidace odpadních vod v Praze

Na systém kanalizace je v hlavním městě napojeno více než 99 % obyvatel. Kanalizační síť v Praze byla budována jako jednotná, to znamená, že odvádí současně dešťové a splaškové vody. Okrajové části Prahy mají kanalizaci oddílnou, která dešťové a splaškové vody odvádí oddělenými soustavami. Základ kanalizační sítě tvoří síť sedmi kmenových stok označených A-F a K.

Celková délka stokové sítě v Praze je necelých  4000 km,  je na ní umístěno téměř 115 tisíc kanalizačních přípojek a 285 čerpacích stanic, které přečerpávají splaškové vody. Odpadní vody jsou čištěny v ústřední čistírně odpadních vod a v dalších 21 pobočných čistírnách, v nichž jsou čištěny odpadní vody v okrajových částech Prahy.

Vlastníkem kanalizační infrastruktury v Praze je hlavní město Praha, provozovatelem kanalizace v hlavním městě je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. - člen skupiny Veolia.

  

Jak funguje čistírna odpadních vod?

Ústřední čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická čistírna, která odstraňuje organické znečištění, částečně amoniakální dusík a fosfor.

Mechanický stupeň  čištění je prvním stupněm, kterým prochází odpadní voda přiváděná do čistírny. V mechanickém stupni jsou z vody nejprve odstraněny hrubé nečistoty, například větve. Dále přitéká na česle, kde se odstraňují nečistoty jemnější, tzv. shrabky. Denně se z ústřední čistírny odveze na skládku více než 10 tun těchto shrabků. Následně je z vody odstraněn písek a další jemné mechanické nečistoty.

Biologický stupeň čištění je druhým stupněm, který má za úkol odstranit z odpadní vody organické nečistoty. Znečištění z odpadní vody je v biologickém stupni odstraňováno pomocí mikroorganismů nazývaných aktivovaný kal. Tento kal je následně od vyčištěné vody oddělován, částečně vracen do biologického stupně a částečně zahušťován. V minulosti byly čistírenské kaly využívány jako hnojivo. V současné době jsou buď skládkovány nebo energeticky využívány. Pražská ústřední čistírna odpadních vod kryje tímto způsobem značnou část svých energetických potřeb.

 

Jak připojit vlastní nemovitost na  kanalizaci?

V případě, že se jedná o novou nemovitost, je připojení na kanalizaci řešeno zpravidla v rámci projektové dokumentace objektu. Pokud chce vlastník připojit na kanalizaci stávající objekt, musí si nejprve ověřit možnost připojení v zákaznickém centru Pražských vodovodů a kanalizací. Zde mu zároveň poskytnou všechny informace o postupných krocích pro vybudování kanalizační přípojky a následných smluvních vztazích.

Činžovní domy jsou na kanalizaci bez výjimky připojeny a vlastník domu má s provozovatelem kanalizace smlouvu uzavřenu. V případě bytu v osobním vlastnictví uzavírá smlouvu společenství vlastníků jednotek v domě.

 

Jak se platí za likvidaci odpadních vod?

Likvidace odpadních vod je služba jako každá jiná a je zpoplatněna. Nejčastěji se účtuje podle skutečné spotřeby vody na domovním vodoměru a hradí se spolu s fakturou za vodu jako složka „stočné".

V případě, že dům není připojen na vodovod, ale pouze na kanalizaci, a nemá tudíž měřený odběr vody, stanovuje se úhrada stočného podle vyhlášky. Úhrada se odvíjí zpravidla od počtu osob žijících v objektu.

 

Mám jako uživatel kanalizace nějaké povinnosti?

Podmínky, za nichž mohou producenti odpadních vod vypouštět vodu do kanalizace stanovuje kanalizační řád. Podmínky stanovené kanalizačním řádem jsou závazné pro vlastníka či uživatele každého objektu, který je na kanalizaci připojen. Nejdůležitější částí kanalizačního řádu pro občana je seznam látek, které se do kanalizace nesmí vylévat.

Porušením kanalizačního řádu se přestupce vystavuje jednak riziku postihu podle vodního zákona, dále vůči němu mohou být uplatněny smluvní sankce ze strany provozovatele kanalizace a v neposlední řadě na něm může být vymáhána náhrada eventuálně způsobené škody.

 

Co se tedy do odpadu připojeného na kanalizaci nesmí vylévat a proč?

Kompletní seznam látek, které se nesmí vylévat do odpadu stanoví kanalizační řád. Domácností se týkají zejména následující látky:

-         jedy, nebezpečný odpad (léky a podobně)

-         žíraviny

-         výbušniny

-         biologicky nerozložitelné tenzidy

-         ropné látky a rozpouštědla

-         pevné odpady včetně kuchyňských odpadů (v pevné či rozmělněné formě).

Řada čisticích prostředků obsahuje žíraviny. Jejich používání je samozřejmě možné při dodržení  dávkování stanoveného výrobcem.

Naprosto nepřípustné je vylévat do opadu tuky, například z fritéz. Tento odpad způsobuje zanášení kanalizace a může způsobit ucpání již u domovních rozvodů.

V poslední době se rozšiřují tzv. drtiče odpadů. Vypouštění rozmělněného kuchyňského odpadu z těchto drtičů je navzdory ujišťování některých prodejců těchto zařízení v rozporu s kanalizačním řádem, protože způsobuje zanášení kanalizace a neúměrným způsobem zatěžuje čistírnu.

 

Kam ty věci dát a vylít, když ne do odpadu?

Jedy, nebezpečné látky, ropné látky a rozpouštědla lze odevzdat do nebezpečného odpadu. Léky lze kromě toho vrátit do speciálních kontejnerů dostupných v každé lékárně. Kuchyňský odpad je nejlépe likvidovat do nádob na biologický odpad. Pokud nejsou k dispozici, tak do odpadu směsného.

 

Několik zajímavostí o pražské kanalizaci

-         Pražská stoková síť je dlouhá téměř 4 000 kilometrů.

-         Do ústřední čistírny odpadních vod přiteče každou sekundu více než 3 000 litrů odpadní vody.

-         Nejstarší kmenovou stokou pražské kanalizace je kmenová stoka A, která vede od Staroměstského náměstí pod Pařížskou ulicí, k Čechovu mostu, pod Vltavou, tunelem pod Letnou do ústřední čistírny.

-         Nejširší stokou je kmenová stoka K, jejíž průměr dosahuje 3,6 m.

 

Je možné to celé vidět?

V areálu původní dnes již neprovozované čistírny odpadních vod funguje Ekotechnické muzeum. Zde je možné po domluvě absolvovat dva prohlídkové okruhy s výkladem nejen o staré čistírně.

Nově budované kanalizační řady, zejména v centru města, jsou umístěny v tzv. kolektorech. I tyto kolektory lze po dohodě navštívit a absolvovat prohlídkový okruh s výkladem.

Podrobnější informace jsou k dispozici na http://www.prahatechnicka.cz/.

ikonka   (41.472 Kb)
ikonka18.04.2009

Zelená úsporám - miliardy na úspory a zelenou energii pro domácnosti

znakProgram Zelená úsporám, který začátkem dubna 2009 představil ministr životního prostředí Martin Burs ...


více >>
ikonka12.12.2008

Vánoční výzdoba stromů

znakVÁNOČNÍ VÝZDOBA STROMŮ


Vážení spoluobčané,

dovolte, abychom vás seznámili se změnou, kterou ...


více >>
ikonka09.09.2008

KLÍNĚNKA JÍROVCOVÁ 2008

znak


více >>
ikonka29.07.2008

Rozšíření dětského hřiště V Rohu

Rozšíření dětského hřiště V RohuFotografie hřiště V Rohu


více >>
ikonka28.07.2008

Strategická hluková mapa a akční plán snižování hluku

znakZačátkem července 2008 byly na webových stránkách Magistrátu HLMP vyvěšeny dokumenty: Strategická hl ...


více >>
ikonka11.07.2008

ENVIS 4 - podrobné informace o životním prostředí v Praze

ENVIS 4 - podrobné informace o životním prostředí v Praze Na pražském magistrátu se 17.června tohoto roku konala informační schůzka k projektu ENVIS 4 - Infor ...


více >>
ikonka03.07.2008

Krmení holubů na území hlavního města Prahy

znak


více >>
ikonka03.01.2008

Přehled dětských hřišť a pískovišť ve správě Městské části Praha - Libuš

Přehled dětských hřišť a pískovišť ve správě Městské části Praha - Libuš


více >>
ikonka02.01.2008

Zelené organizace

znak1) ZO ČSOP Koniklec.
Sdružení Koniklec je součástí nevládní neziskové organizace Českého svazu ochr ...


více >>

Sportoviště K Lukám

Sportoviště K LukámMěstská část Praha - Libuš získala v roce 2006 grant od Magistrátu hl. m. Prahy ve výši 700 000,-Kč ...


více >>

Hřiště V Rohu

Hřiště V RohuNa podzim 2006 bylo při ulici V Rohu vybudováno malé oplocené hřiště s pískovištěm, v letošním roce ...


více >>

Věnování vánočního stromu

znakMěstská část děkuje panu Řehákovi z Písnice za věnování vánočního stromu, který byl umístěn před hla ...


více >>
vymezovací obrázek

infoservis

 
Pocitová mapa

 
Pocitová mapa

Soutěž

 
Fotosoutěž

 
Facebook MČ

MAP Praha 12

 
MAP Praha 12

 
Sociální plánování

 
Právní poradna

Jablkobraní 2016

Jablkobraní 2016

 
Rezervace sportoviště Klokotská

Zahrada mezinárodních barev, chutí a vůní

6. celostátní konference měst a městských částí

Stromy pro narozené děti

Stromy pro narozené děti

 
Odpadové hospodářství

Asociace pro interkulturní práci

Czech POINT

Veřejný portál.cz

Sčítání lidu

Sčítání lidu, domů a bytů


Důležité telefony

Hasiči 150
Záchranná služba 155
Městská policie 156
Policie ČR 158

Ankety

Výsledky anket, dotazníkových průzkumů a sledování různých ukazatelů kvality života v Libuši a Písnici.

vstupte zde

Magazín U nás


 
Poslední číslo: 7/8/2017

 
 
Prohlášení o přístupnosti
 
© 2010, VV Studio - Václav Veselý